Modřanský cukrovar AB (první etapa)

Popis projektu

Rezidenční projekt Modřanský cukrovar propojuje udržitelnost, inovace, dobré sousedské vztahy, a navíc některé z použitých technologií odstartovaly v Česku svou premiéru. Zajímavostí také je, že celý koncept vychází z přání a námětů, které investor získal od starousedlíků v průběhu veřejné participace. Vznikal tak prakticky na zakázku veřejnosti, kterou zpracovala renomovaná architektonická dvojice Chybik+Kristof. Komín původního cukrovaru z roku 1861 zůstane jako dominanta čtvrti a připomínka industriální historie. Výstavba Modřanského cukrovaru nabídne přes osm set bytů v celkem šesti fázích projektu.

Projekt aspiruje na dosažení Excellent, případně Very Good hodnocení mezinárodní certifikace kvality a udržitelného stavění BREEAM. Průkopnická městská čtvrť bude plná zeleně s bohatým prostorem pro komunitní setkávání a životem bez automobilů. Klíčovou myšlenkou projektu je udržitelnost, která se nese od jeho umístění na brownfieldu, přes využití recyklovaných materiálů během výstavby až po energicky hospodárný provoz.

Důraz je kladen především na energetickou hospodárnost a tzv. modrozelenou infrastrukturu, jejíž prvky se objeví napříč celým projektem. Ty si Skanska úspěšně otestovala na jiných projektech a nyní veškeré zkušenosti uplatňuje právě v Modřanském cukrovaru. Jedná se například o implementaci systému recyklované tzv. šedé vody, akumulací vody ze střech a komunikací, využití poldrů a retencí s cílem využití téměř každé kapky dešťové vody, která v lokalitě spadne. Díky pokrokovým technologiím projekt uspoří zhruba polovinu spotřeby pitné vody. V rámci energetiky dosahuje velmi úsporné kategorie PENB: B. Bytové domy mají fotovoltaické (na sekci B5) a fototermické panely na střechách i řadu dalších inovativních řešení, jako jsou například výtahy s rekuperací elektrické energie, rekuperace tepla z šedé vody pro předehřev teplé vody apod. Tato koncepce přináší výhodu jak pro životní prostředí, tak pro budoucí obyvatele v podobě úspor na provozních nákladech.

V neposlední řadě zde Skanska využila také Rebetong, tedy beton, který se vyrábí z téměř 100% recyklované suti namísto přírodního kamene. Rebetong začala Skanska používat na stavbách jako první na světě a v pražských Modřanech bude tvořit zhruba dvacet procent konstrukce budov. Společným znakem jsou také zelené střechy, které jsou umístěné na všech budovách a jsou skvělým izolantem tzv. pátých fasád, tedy střech.

V bytových domech A a B se nachází celkem 112 bytových jednotek v dispozicích od 1+kk až do velikosti 5+kk a dva mezonetové byty. Bytové domy jsou rozděleny do jednotlivých částí, kdy každá sekce má vlastní komunikační jádro a jsou spojeny suterénní částí stavby. Jednotlivé sekce jsou zastřešeny plochými střechami, kdy některé z nich slouží jako terasy se střešními zahradami pro bytové jednotky v nejvyšším patře. V podzemních podlažích se vedle garážových stání v každém objektu nachází také kolárna a kočárkárna se sprchou pro mytí kol. V suterénu je k dispozici obrazovka, která ukazuje využití solární energie, funkci systému šedé vody s úsporou pitné vody a množství dešťové vody v akumulační nádrži. Vedle informativní funkce obrazovka slouží také jako motivační složka, jelikož se všichni obyvatelé objektu díky využívání těchto technologií podílejí na ochraně životního prostředí. V budově se nachází rovněž domovní separace, je tedy možné třídit 5 druhů odpadu včetně bioodpadu.

Součástí obou bytových domů jsou vnitrobloky, které nejsou oplocené, ale jsou pohledově uzavřeny zelení. Každý vnitroblok je vybaven pobytovou pergolu, která bude pokryta popínavými rostlinami s vlastním mobiliářem, malé dětské hřiště s pískovištěm a houpačkou, venkovním pítkem a venkovní zásuvkou. Vstupy do budov zvenku doprovází stání na kola, včetně servisního stojanu. V bytovém domě B se nachází i společná terasa vybavená venkovní toaletou, která vznikla unikátní technologií. Poprvé v ČR byla na běžné stavbě bytového domu využita technologie 3D tisku z betonu, kdy robotická tiskárna vytvořila během pouhých dvou hodin tuto místnost pro zázemí komunitní terasy.

Veřejné prostranství včetně sadových úprav vychází z návrhu zahradního ateliéru Flera, vedeného Ferdinandem Lefflerem. Součástí krajinářské architektury je několik opatření na podporu výskytu živočichů a biodiverzity. Jedná se o výsadbu klimaticky původních druhů, udržitelné hospodaření s dešťovou vodou a použití lokálních materiálů. Výsadby dřevin podporují výskyt drobných živočichů a ptactva. Zastoupeny budou kvetoucí a plodící druhy, které mohou poskytnout nejen úkryt, ale i potravu. V okrajových, klidnějších částech území jsou umístěny ekologické prvky podporující osídlení hmyzu a drobných plazů jako např. čmeláčí hnízda, dřevěné špalky a volně ložené kameny, na sucho skládané kamenné zídky, které poslouží jako víceúčelový objekt k zimování plazů a i hmyzu. Na bytových domech jsou instalovány jak budky pro rorýse, tak pro netopýry. Součástí veřejného prostranství první etapy projektu jsou také umělecké instalace děl Cukrouš a Industriální archeologie, které vzešly z veřejné umělecké soutěže ART.cukrovar.